Recenze: VENLA (J. K. Johansson)


Kýžený zlom se nekoná...





Venla je završením trilogie o záhadném mizení dospívajících dívek ve finském městečku Palokaski, která je dílem skupiny autorů vystupujících pod pseudonymem J. K. Johansson. Jde o návrat na začátek, kdy se navzájem propojují pro hlavní hrdinku Miiu zdánlivě nesouvisející skutečnosti. Čtenář je naopak už nějakou dobu tuší, jenom zatím není schopen načrtnout ostré linie. Ale myslet si, že tato závěrečná kniha přinese uspokojivá vysvětlení a odpovědi na všechny otázky, je bohužel mylné. 

Tento díl působí snad nejvíce roztříštěně. Je na něm znát, že je psán několika autory. Kolektivní práce jako by se ale pomalu začala rozpadat a nahrazovaly ji hry na vlastních písečcích. Zatím se mi nestalo, aby byl z děje naprosto vyloučen zvrat, který zakončoval předchozí knihu a třetí ho zmiňuje v anotaci. U Venly se tak stalo. Autoři jaksi zcela zapomněli, že Miia na konci druhé knihy otěhotní a jedním z kandidátů na otce je sám vrah... 

Zatímco děj neobsahuje prakticky žádná překvapení, zpracování má těch nepříjemných víc než dost. Miino těhotenství není jedinou věcí, která je odsunuta do pozadí. Jestli jste před třetím knihou měli otázky, po jejím přečtení jich budete mít ještě více, což ve vás vyvolá dojem, že komunikace mezi autory nebyla zrovna na nejlepší úrovni, nebo že průběh prvních dvou dílů zapomněli stejně rychle jako čtenáři, což není příliš těžké. Prokletí městečka Palokaski není rozhodně z těch sérií, které by vám nějak utkvěly v paměti.

Text jako takový je ale opět čtivý a přečtené stránky rychle přibývají. Střídání pohledů postav a krátké kapitoly čtenáře ponoukají k pokračování a udržují jeho pozornost. Ten stále čeká, kdy se dostane přes úvod k dramatičtějším částem, jenže těch se nedočká. Bez sebemenší předcházející gradace je najednou u uspěchaně působícího konce. Čtenář ani nemá moc šancí vyšetřovat sám pomocí nějakých indicií. Celek působí jako slepenec bez odpovídajícího napětí a atmosféry. 

Námět není špatný a pozadí všech událostí by mohlo být opravdu lákavé. Návraty do minulosti z pohledu Venly dokazují, že ne vše musí být nutně začleněno do děje tak prvoplánově, jak se může zdát. Jenže to by příběh nesměl být tak amatérsky zpracovaný a nesměl by v sobě mít tolik děr jako v ementálu. Třetí díl je na tom s kvalitou podobně jako předchozí dva. A možná ještě o něco hůře, protože právě kvůli tomu, že je poslední a jako zakončující nedostačující, více než oni sklouzává do podprůměru. 

Série Palokaski by se ráda stala thrillerem, který se vám dostane pod kůži, nicméně já jsem měla po jejím přečtení pocit, že jsem zabrousila na server začínajících spisovatelů a narazila na ne zrovna dotažený příběh pro dospívající.




Anotace:
Závěrečná část trilogie Prokletí městečka Palokaski

Případ Venly Pohjavirtové se odehrává na pozadí celé trilogie Prokletí městečka Palokaski. Miia si totiž uvědomuje jistou spojitost sestřina zmizení v osmdesátých letech s případy Laury a Noory. Na konci druhého dílu trilogie objeví Miia tělo mrtvé dívky v kufru auta svého psychologa Henriho Saastamoinena. Dívka je identifikována jako Noora. Kromě Miiina brata Nikkeho nikdo neví, že Miia Henriho navštěvovala, a proto se rozhodne informaci policii zatajit. Miia si uvědomí, že se Henri až příliš zajímal o smrt jejího otce a o sestřino zmizení. Protože však sám Henri najednou není nikde k nalezení, Miia přemýšlí, jestli Noořino tělo ukryl v kufru Henriho auta samotný vrah, nebo jestli má Henri s vraždami dívek co dočinění. Zatímco Miia pokračuje ve vyšetřování na vlastní pěst, zjistí, že je těhotná. Je otcem dítěte mrtvý vrah Antti, nebo milionář Mikael, se kterým si několikrát vyšla?


J. K. Johansson: Venla
Název originálu: Venla
Série: Prokletí městečka Palokaski (3.)
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2016
Počet stran: 184
Vazba: vázaná s přebalem




Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.