Poslední dobou na blogsféře čtu častěji a častěji články o recenzích a podle všeho spousta recenzentů tápe, jak tedy ty recenze ve skutečnosti psát? Co vlastně ta recenze vůbec je? Je jasné, že začínající recenzenti v tom mají trošku nepořádek, ale občas z toho zvlčí i staří mazáci.
Já bych ráda psala recenze takové, jaké mají být. Vím, že na dráhu profesionální recenzentky nejspíš nikdy nenaběhnu, protože díky občasnému nadnesenému stylu a jásavosti, když mě kniha opravdu nadchne, na to prostě nemám, i když jsem objektivní. Navíc mě nebaví hašteřit se s odbornými výrazy, které nejspíš profi recenze musí obsahovat. Opravdu nevím.
Ale jelikož jsem nedávno potkala svou profesorku z vysoké školy, která se přednáší o své lásce (český jazyk) a dávala mi zabrat, tak jsem se s ní na téma recenzí pobavila. Pečlivě mi pročítala jakýkoliv text pokaždé, když jsem jen prošla kolem katedry. A mohlo jít klidně o smsku, že z těch prokletých básníku jsem v depresi. :o)) Zapovídaly jsme se a ptala se, zda jsem na knihy zanevřela. Samozřejmě, že ne - nikdy! Pověděla jsem jí, že ve volném čase teď píšu recenze a zeptala se jí na názor, jak správně recenze psát. Dala mi cenné informace, o které bych se s Vámi chtěla podělit.