Aneb co při čtení zabolí!
Je krásný večer. Za oknem jsou na nebi už vidět hvězdy a já se tulím na pohovce vedle krbu, ze kterého slyším praskání dřeva a cítím krásné teplo. Na stole přede mnou horký citrusový čaj a jediné, co mi chybí ke štěstí, je otevřít knihu a propadnout se do světa mezi řádky.
A pak to přijde. Je to podobné, jako když mi vrtali zub nebo slyším skřípění nehtů po tabuli. Úplně mě to uhodí do očí a na chvíli možná i oslepnu nebo spíš na mě přijdou mdloby. Knihu zaklapnu, i když ji nezavírám úplně a mnu si kořen nosu, jako by se mi v mysli rýsovala nová knižní jizvička.
Co jen mi to ten český překlad udělal?!
Stává se Vám to? Četli jste knihu v angličtině a byla naprosto skvělá a pak rozevřete český překlad a rozbolí Vás oči tak moc, že se chce člověku brečet. Někdy jsou překlady opravdu špatné, jindy lepší a mnohdy dokonalé. Nejhorší rozčarování nastává, když čtenář narazí na překlad knihy, který zabíjí ducha samotných knižních hrdinů a hlavně přibližuje k infarktu samotného čtenáře!
Já takové chvíle zažívám také a tak jsem se rozhodla s Vámi podělit o své knižní jizvičky...
